Proseč pod Ještědem na prahu 20. století

V roce 1900 bylo na Proseči 131 domů a 674 obyvatel. Stavení byla roztroušená od úpatí, až po horský hřbet, na samotných horách žili lidé ve 24 staveních. Pozemků měla obec 370 ha, lesů 32 ha. Větších usedlostí bylo 6 a všechny se nacházely v hoření části obce. Starostou byl Florián Šrýtr z čp.9 (u Koupšů), zasedali 3 radní: František Šrýtr, Václav Šrýtr a Josef Bína. Části obce se od sebe klimaticky liší, v Dolánkách začaly žně o 14 dní dříve než na horní Proseči a Ovčíně. Na horách to bylo ještě později. Pěstovalo se hlavně žito, oves, hrách a brambory, pšenice a ječmen jen velice málo. Vzhledem k tomu, že bylo hodně dobytka a koní, tak se sušilo seno. Pěstováním stromků se zabýval Jan Havlík. Ovocných stromů bylo vysazováno hodně - jabloně, švestky, ale hlavně třešně. Spojovací prostředky byly v neutěšeném stavu, nebyla silnice, ta se stavěla až v roce 1909. Obecní jmění tvořily pozemky, dluhy obec neměla. V roce 1900 bylo 20-ti chudým vyplaceno 500 K. Na faru a do kostela se chodilo na Světlou.

V roce 1900 byli v obci 4 hostince, 2 kováři, 1 kolář, 3 truhláři, 1 krejčí, 2 obuvníci, 1 knihař, 1 pekař, 1 mlýn s pekárnou chleba, 2 řezníci, 1 obchod s husami, 3 kramářství, 1 prodejce tabáku, 5 obchodníků máslem a vejci a 2 porodní babičky. Valná část občanů byla nucena chodit za prací na druhou stranu přes hora na Liberecko. Byli to stavební řemeslníci nebo dělníci z textilních továren. Někteří docházeli do textilní továrny v Českém Dubu. Vzhledem k těžkým podmínkám, kdy na cestě strávili několik hodin za každého počasí, se někteří odstěhovali bliže k Liberci.

Školní výuka na Proseči začala v roce 1837 a sice v chalupě čp.21, kde bydlel majitel Florián Dědek. Učitel sem docházel. Od roku 1858 byla škola obsazena učitelem stálým, učilo se ve staré budově, nová budova byla postavena roku 1882 za 13.000 zlatých. Do roku 1900 se zde vystřídalo celkem 5 učitelů. V roce 1900 chodilo do trojtřídní školy 119 žáků a docházely sem děti z Domáslovic, Rašovky, z Bystré a Trhovky. Řídícím učitelem byl od roku 1896 Josef Horák, který zde působil 20 let.
Spolky činné na Proseči: hasičský sbor, který byl založen v roce 1889, měl začátkem století 49 členů. V roce 1894 zde působila Národní jednota Severočeská - jejím posláním bylo hájit zájmy českých občanů v pohraničí. Knihovna byla otevřena v roce 1885. Tělocvičnou činnost zahájila Dělnická tělovýchovná jednota v roce 1906, jedna z prvních v našem kraji.

Nejčastější příjmení v obci byla Šrýtr, Stejskal, Havlík, Bobek a Škoda, proto muselo býti používáno "příslipek" - tyto byly určovány podle křestních jmen, polohy stavení a dalšího.

Do obecní kroniky zapsal kronikář Bohuslav Bína.