památka vznikla v roce 1829 a jak informuje její nápis, nechal ji na svém pozemku „ke cti a chvále Boží“ zbudovat Antonín Sluka, domkař z Proseče pod Ještědem čp. 23. Kříž měl podle dalšího z dochovaných nápisů zhotovit Václav Škoda z čp. 71, který byl zřejmě místním kameníkem a příbuzným manželky zadavatele Barbory Škodové. Václav Škoda se narodil 20. prosince 1796 v nedalekých Pasekách do rodiny tesařského mistra Josefa Škody. Do obce Proseč pod Ještědem se přestěhoval v roce 1815, kdy se oženil s Annou Pluhařovou z čp. 71, informace o jeho další kamenické tvorbě nicméně zatím nejsou podchyceny. Údaje chybí i o důvodu, proč byl kříž vybudován. Lze se pouze domnívat, že zhotovení památky mohlo souviset se smrtí otce Antonína Sluky, který zemřel 14. června 1829 ve věku osmdesáti čtyř let. Finanční obnos za zhotovení kříže spolu s dalšími závazky však přesáhly finanční možnosti Antonína Sluky, v důsledku čehož byl nucen 11. února 1842 prodat chalupu čp. 23 a z Proseče se odstěhovat. Z prodeje získal pouhých sto zlatých, zatímco zbylých čtyři sta putovalo na umoření jeho dluhů. V této souvislosti je mezi věřiteli jmenován i Václav Škoda, který měl obdržet ještě sedm zlatých z původní částky třicet zlatých, což mohla být odměna za zhotovení kříže. Památka se již tehdy nacházela na volně přístupném místě v těsné blízkosti komunikace a lze předpokládat, že mohla být v minulosti využívána k náboženským zastavením. Její další existenci dokládá Seznam všech ve světelské faře dosud stojících křížů, soch a kapliček z roku 1883. V té době měl být kříž „v dobrém pořádku“ a měl o něj pečovat Antonín Teifar z Proseče čp. 52. V roce 1935 došlo k obnově kříže a v této době byl zřejmě vybudován i dřevěný plot s kamennými sloupky. Kříž je zajímavou drobnou památkou venkovského charakteru, která má nezpochybnitelné uměleckohistorické kvality a lokální význam. Je ukázkou místní lidové kamenické tvorby 1. poloviny 19. století, jež díky svým nápisům odkazuje na místní obyvatele Václava Škodu z čp. 71 i Antonína Sluku z čp. 23 a je upomínkou na náboženskou úctu v 19. století. Jedná se o kompletně dochovaný kříž s bohatě zdobenou litinovou vrcholovou částí neznámé slévárenské produkce, který se dodnes nachází na původním místě. Spolu s kaplí Nejsvětější Trojice esteticky dotváří zachovalý a malebný venkovský ráz obce, který přispívá k historicky charakteristické podobě Podještědí.
Použitý text je z Návrhu na prohlášení věci za kulturní památku, vypracovala Mgr. Eliška Poloprudská z NPÚ pracoviště Liberec 02/2022.