Změna velikosti písma

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Turistické cíle

Turistické cíle

Ještěd

Viditelný prakticky ze všech vyhlídkových míst na sever od Prahy patří mezi nejvýraznější a nejznámější hřeben celých Čech. Pustý vrchol (1012 m n.m.) s hraničním obeliskem tzn. Rohanským kamenem z roku 1838 začal ožívat až od 19. století díky zájmu libereckých turistů. První horské občerstvení zde provozovali v roce 1844 manželé Haslerovi. Roku 1868 zde byla za přispění řady libereckých občanů postavena již bytelná tzv. Rohanova chata známá také jako Starý ještědský dům. První rozhledna byla vybudovaná 1876. V červnu 1906 byl položen základní kámen stavbě Nového ještědského domu s 28 metrů vysokou kamennou věží. Nejmodernější horská chata v rakousko-uherské monarchii se slavnostně otevírala koncem téhož roku. Vyhořela roku 1963. Tři roky po požáru se začal dle unikátního projektu arch. Hubáčka budovat horský hotel s televizním vysílačem. V současnosti známá stavba získala již v roce 1969 prestižní Perretovu cenu. V roce 2000 titul nejlepší české stavby 20. století. Je snahou tuto technickou stavbu zapsat do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kaple Nejsvětější Trojice

Kaple se zvoničkou na hoření Proseči pod Ještědem je unikátní drobnou památkou venkovského stavitelství, která byla ovlivněna zdejším pojetím baroka na Českodubsku v polovině 18. století. Její existenci potvrzuje už I. vojenské mapování z let 1780–1783, kde je kaple zakreslena téměř ve středu tehdejší obce. První datovaná oprava provedena v roce 1826, následná roku 1883. V roce 1967 byl vydán MNV souhlas s její likvidací za účelem stavby vodovodu. V roce 2005 prošla zásadní opravou, kdy hrozil její zánik z důvodu havarijního stavu. Nejcennější částí je autentický oltář s výjevem sv. Jana Nepomuckého, pravděpodobně z konce 18. století. Obec usiluje o její zápis na seznam kulturních památek.

Velká, Malá Basa a Ještědský vodopád

Ještědský vodopád

Staré vápencové lomy a uměle vytvořený vodopád (vysoký 8 metrů) ležící na jižním svahu nad osadou Padouchov, tvoří domov pro několik chráněných druhů netopýrů. Dopadající voda mizí v neznámém podzemí, prostoupeném krasovými dutinami a na povrch se pravděpodobně vrací jako Padouchovský potok u osady Padouchova. Vodopád v pravém slova smyslu lze spatřit především na jaře v době tání sněhu. Po většinu roku jde o vlhkou skalní stěnu, ze které kape voda. V těsné blízkosti skály zde roste památný lesní buk. Dále odtud můžete pokračovat v cestě na Pláně pod Ještědem, Vápenici nebo Nový prales.

Vápenice

Vyhlídka (711 m n. m.) s hezkým pohledem nejen na blízkou obec Světlou pod Ještědem a v dáli na Ralskou pahorkatinu, především na vrch Ralsko a Bezděz. Vyhlídka je díky své zvláštní poloze vysoko nad Podještědím nazývaná také jako Mys dobré naděje.

Pláně pod Ještědem

Tradiční osada českých horalů, která dříve ležela již na české straně jazykové hranice mezi Libercem a Podještědím. Na rozcestí několika turistických tras se nachází známá turistická chata. Z blízké louky je nádherný výhled na Ralsko a okolí.

Památník česko-německého ještědského tábora lidu

Na modré turistické stezce vedoucí po Hlubockém hřebeni mezi Pláněmi a hostincem U Šámalů se nachází žulový památník připomínající manifestaci českých a německých dělníků. Dne 7. srpna 1870, byl na zdejší louce uspořádán mohutný tábor lidu, kdy více než 30 tisíc dělníků z Liberce, Hodkovic a Českodubska demonstrovalo za svá práva. Památník je evidován jako kulturní památka.

U Šámalů

U Šámalů nebo dle původního místního označení na "Prosečských horách" je úžasné vyhlídkové místo na Ještědském hřbetu (735 m n. m.). Přístupné je z  několika směru po značených turistických trasách, nejlépe nenáročným výstupem od rozhledny V Trnčí na Rašovce. Leží zde téměř původní hostinec z roku 1928 a kamenný stolec, který je upomínkou na barokní sousoší sv. Josefa rozbořené v roce 1958 v Proseči pod Ještědem. V případě pěkného počasí vás zde může potěšit krásný výhled do okolí - od Jizerských hor přes Trosky a Bezděz až po Ralsko. Je to oblíbené místo turistů, konají se zde svatební obřady a mše a každoročně v červnu tradiční Svatojánská pouť. Dále po hřebeni lze vystoupat přes chatu na Pláních až na vrchol Ještědu.

Památné stromy v okolí

Buk lesní - se nachází na Hlubockém hřbetu u vytěženého vápencového lomu, přes jehož stěnu přepadá Ještědský vodopád. Tvoří nepřéhlednutelnou dominantu tohoto místa, poutá pozornost svými kořenovými náběhy. Obvod kmene 500cm.
Lípa Karolinka (lípa srdčitá) - se nachází v remízku nedaleko cesty z Padouchova do Javorníka (místní části obce). Se svoji rozložitou a pravidelnou korunou je výraznou dominantou v krajině. Obvod kmene 420cm, výška 19m.
Lípa malolistá a lípa velkolistá - skupina lip se nachází u rozvalin bývalé hospodářské usedlosti při cestě do osady Padouchov. Stromy se svou mohutnou korunou tvoří výraznou přírodní dominantu na úpatí Hlubockého hřbetu, na trase turistické stezky k přírodní památce Basa. Obvod kmenů 450cm.

Rozhledna v Trnčí

Vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů je součástí výletní restaurace „V Trnčí“ ležící na kraji osady Rašovka (součást obce Šimonovice) u Liberce. Rozhledna byla postavena v roce 2005 a to na místě bývalé stejnojmenné restaurace, která zde stávala již 1898. Odtud je možnost pokračovat po turistických značkách k chatě u Šámalů nebo také na Obří sud Javorník.

Nový prales

Se rozkládá na jižních svazích Ještědského hřebene, 800 m od chaty na Pláních pod Ještědem. Nový prales je ve střední Evropě unikátní projekt vznikající nedaleko Ještědu v severních Čechách. Od roku 2004 tu nezisková organizace Čmelák - Společnost přátel přírody z.s. přeměňuje smrkové monokultury na plnohodnotný pestrý les, který je svěží, barevný a plný života. Les takový, jaký by měl být. Skrz nejstarší část vede česko-německá naučná stezka. Jak se dostat k naučné stezce?  Viz. odkaz: www.novyprales.cz/naucna-stezka 

Skalákovna

Vytesané dvě skalní místnosti v pískovcové stěně tzn. skalní byt. Spisovatelka Karolina Světlá s ním spojila v roce 1863 povídku "Skalák". Stojí na úpatí Hudcovy (Mazovy) horky (569 m n. m.) ležící mezi Javorníkem a Jiříčkovem. Je nejvyšším bodem Kotelské vrchoviny a náleží do přírodního parku Ještěd. 

Po stopách Karoliny Světlé

Naučná stezka v okolí Světlé pod Ještědem přibližuje v nových souvislostech oblast Podještědí, kde započaly svůj život knihy Karoliny Světlé. Stezku tvoří 12 informačních panelů, tematické audio ukázky a umělecky pojatá odpočinková místa. Viz. odkaz: http://www.karolinasvetla.cz

Lesopark Horka

Leží v sousedství golfového hřiště v Rozstání. Cílem tohoto projektu je podnítit rodinu k poznávání přírody, rozvoji logického myšlení a pohybu na čerstvém vzduchu. Po celém lesoparku jsou rozmístěny informační panely s popisy a obrázky živočichů a rostlin. Na tabulkách s kvízovými otázkami si může celá rodina prověřit všeobecné znalosti. K setkáním a různým představením slouží amfiteátr. Pohrát si a protáhnout se mohou děti na lesním hřišti, kde se mimo jiné nalézají lanové prvky různých obtížností. Velké oblibě u dětí se těší ležící obr, který se po zakřičení do ucha rozpovídá.

Přírodní park Ještěd

Byl vyhlášen 1. května 1995 a nachází se na ploše 93,6 km². Lesy pokrývají plochu 63,7 % rozlohy celého území. Nejvyšším bodem parku je Ještěd (1012 m n.m.). Park je dlouhý 22 km a jeho maximální šířka činí 7 km. Přírodní park Ještěd zasahuje nebo přímo pokrývá území 15 obcí.

Cyklotrasa z Liberce přes Český Dub na Sychrov

Cyklotrasa KČT č. 14 je dlouhá 32km a její průběh je z Liberce přes Rašovku, Proseč pod Ještědem, Český Dub, Libíč, Údolí Mohelky až na Sychrov. Jedná se o středně náročnou trasu spojující Liberec s Českodubskem a následně i s Turnovem. Součástí je i možnost zpáteční cesty do Liberce přes Hodkovice nad Mohelkou a Záskalí. Trasa nabízí návštěvu malebných a významných míst Podještědí. Fyzicky zdatní cyklisté mohou pokračovat až do Českého ráje.

 

V textech použity úryvky z turistického průvodce po horách a okolí: Ještěd a Podještědí, Marka Řeháčka. Vydal Kalendář Liberecka 2004.